Thomas Cranmer

Thomas Cranmer
arcibiskup canterburský
Portrét Thomase Cranmera od Gerlacha Flicke (1545)
Narození	2. července 1489 Aslacton, Anglie
Úmrtí	21. března 1556 (ve věku 66 let) Oxford, Anglie
Předchůdce	William Warham
Nástupce	Reginald Pole
Otec	Thomas Cranmer
Matka	Agnes Cranmerová
Podpis
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Thomas Cranmer (2. července 1489 Aslacton – 21. března 1556 Oxford) byl hlavním představitelem reformace v Anglii a arcibiskupem canterburským v době vlády Jindřicha VIII. a Eduarda VI. Pomohl vytvořit podmínky pro rozvod Jindřicha VIII. a jeho první manželky Kateřiny, které vedly k odloučení Anglikánské církve od římskokatolické církve. Spolu s Thomasem Cromwellem podpořili princip, který definuje anglického panovníka jako vrchního představitele církve v Anglii.

V době, kdy byl Cranmer arcibiskupem, byl zodpovědný za ustavení doktrinální a liturgické struktury Anglikánské církve. Za vlády Jindřicha neprováděl Cranmer radikální změny, z důvodů mocenských sporů mezi konzervativci a radikály v církvi. Nicméně podařilo se mu publikovat první autorizovaný anglický text bohoslužby – Exhortation and Litany. Poté, co na trůn nastoupil mladý Eduard, byl Cranmer schopen realizovat rozsáhlé reformy. Byl spoluautorem a editorem prvních dvou vydání Knihy obecných modliteb (Book of Common Prayer). Ve spolupráci s několika reformátory z Evropy, kterým poskytl útočiště, zavedl novou doktrínu v takových oblastech jako svátost oltářní, celibát, roli obrazů v místech, kde se konají bohoslužby a uctívání svatých. Tyto nové doktríny zveřejnil v knihách modliteb, kázání a jiných publikacích.

Když se k vládě dostala Marie I., byl Cranmer obviněn ze zrady. Byl vězněn dva roky a pod nátlakem církevních hodnostářů odvolal některé své myšlenky a smířil se s katolickou církví. Nicméně v den své popravy tato odvolání zrušil a zemřel jako protestantský mučedník. Jeho odkazem je především Kniha obecných modliteb a Třicet devět článků, které byly základními díly dalšího vývoje Anglikánské církve.